6) Společnost Lockheed Martin použila úplatky k prodeji mizerných letadel
KONSPIRACE: Senátní vyšetřování výrobce zbraní Lockheed Martin odhalilo, že ve zbrojním průmyslu se běžně praktikují úplatky.
V polovině 70. let objevil Church Commitee (legislativní výbor) důkazy o tom, že bail-outem zachráněný výrobce zbraní Lockheed Martin se běžně a systematicky podílel na masovém uplácení, aby mohl prodat své nepopulární stíhačky F-104 Starfighter USA spřáteleným vládám.
Pro nízký prodej F-104 existovaly dobré důvody. Letoun byl v podstatě raketou se směšně malými křídly a byl náchylný k havárii nebo výbuchu. V Německu byla tato letadla známá jako „výrobci vdov“ (Witwenmacher), se ztátou až 30 % letadel. Kanaďané přišli o téměř polovinu svých Starfighterů. Při pokusu o překonání rekordu málem přišla o život i pilotní legenda Chuck Yeager. To nejsou zrovna citovatelné statistiky pro prodejní brožury společnosti Lockheed.
V Japonsku byli do úplatkářství zapojeni vrcholní představitelé podniků, vlády a organizovaného zločinu. Mezi uplácejícími byl i předseda japonské vlády Kakuei Tanaka. V Německu bral ministr obrany Franz Josef Strauss a jeho strana také slušné provize z prodeje 900 stíhaček Starfighter. Strauss se později stal ústřední postavou až příliš podobného kanadského skandálu s Airbusem.
V Nizozemsku se do skandálu zapletla nizozemská královská rodina, když byl odhalen princ Bernhard, který za svou roli při prodeji letounů F-104 bral paušální odměnu 1 milion dolarů. Jeho obchody se společností Lockheed odhalují, že princ byl s těmito typy dohod docela dobře obeznámen.
Princ však nebyl za své zločiny stíhán poté, co jeho manželka královna Juliana pohrozila abdikací. Nizozemsko je místem, kde taková vyděračská obrana skutečně funguje. Královští manželé nebyli nikdy stíháni, ale jejich pověst byla navždy pošpiněna. Dokonce i princovi ropou nasáklí váleční štváči ze skupiny Bilderberg ho veřejně opustili a on musel ze skupiny, kterou spoluzakládal, odstoupit.
Obchodní model společnosti Lockheed nebyl zdaleka ojedinělý – jak v roce 1975 před senátním podvýborem vypověděl generální ředitel společnosti Northman Tom Jones, úplatkářství bylo v tomto odvětví běžné. Northman hostil vysoce postavené úředníky Pentagonu v barech nahoře bez, v luxusních restauracích a bral je na luxusní výlety na lov hus.
V roce 1979 se společnost Lockheed přiznala k vyplacení úplatků ve výši nejméně 202 milionů dolarů. Společnost se také přiznala ke čtyřem podvodům a čtyřem nepravdivým prohlášením vůči vládním úředníkům. V účetnictví byly tyto „provize“ odepsány jako „marketingové náklady“.
Úplatkářství je rozšířené i v jiných průmyslových odvětvích, např. u společností Big Pharmy a velkých tabákových společností.
Samotná společnost Lockheed se dokonale zotavila. Navzdory kritice je dnes letoun F-104 oslavován jako jeden z prvních nadzvukových letounů, který pomohl USA dosáhnout vzdušné převahy. Letoun byl nakonec vyřazen v roce 2004, což je jedna z nejdelších operačních dob jakéhokoli vojenského letadla. Společnost Lockheed dosáhla úspěchu také díky tajnému vývoji špionážního letounu U2 v Oblasti 51.
7) Společnost Bayer vědomě prodávala výrobky infikované virem HIV
KONSPIRACE: Farmaceutický gigant Bayer vědomě prodává krev nakaženou virem HIV na zahraniční trhy poté, co mu byl zakázán její prodej v USA.
Od 70. do poloviny 80. let 20. století prodával farmaceutický gigant Bayer, známý především díky svému vlajkovému produktu Tylenol, a jeho dceřiná společnost Cutter Biological hemofilikům po celých Spojených státech krev infikovanou virem HIV. Hemofilikům hrozí riziko vykrvácení, pokud nejsou pravidelně léčeni ucpávkovými prostředky, které dodává společnost Bayer a další výrobci. Více než polovina z 16 000 amerických hemofiliků se nakazila virem HIV prostřednictvím kontaminovaných krevních produktů. Společnost běžně plnila své zásoby krví od vysoce rizikových skupin, jako jsou vězni a nitrožilní uživatelé drog.
Kromě toho, že společnost získávala krev z pochybných zdrojů, šlo ji jen stěží obvinit z vědomého prodeje kontaminované krve. Koneckonců, účinné testy na detekci HIV pozitivní krve ještě nebyly vyvinuty. Až na to, že počátkem roku 1983 si společnost plně uvědomovala, že se lidé prostřednictvím jejích plazmatických produktů nakazili virem HIV a hepatitidou C. V reakci na to společnost Bayer vyvinula nový bezpečnější proces tepelného zpracování.
Jenže společnost jen tak nezničila své kontaminované zásoby. S odvoláním na smluvní závazky se rozhodla pokračovat ve výrobě a prodeji starého výrobku, protože jeho výroba byla levnější než výroba nové bezpečnější krve.
Protože se zkažený výrobek stával ve Spojených státech a v Evropě stále méně prodejným, začala společnost své zkažené zásoby vyvážet na jiné mezinárodní trhy, například do Asie a Jižní Ameriky. Když hongkongští distributoři upozornili na naléhavou lékařskou situaci, společnost jim sdělila, že staré zásoby musí být spotřebovány, než budou moci obdržet novou neinfikovanou krev.
Společnost Bayer a tři další výrobci nakonec ve Spojených státech urovnali žaloby za 620 milionů dolarů. Společnosti nepřiznaly žádnou vinu a varovaly, že každý nakažený hemofilik, který přijme jednorázové vyrovnání ve výši 100 000 USD, nebude moci v budoucnu proti společnostem podat žádnou žalobu.
Mezitím byla ve Francii podána trestní oznámení na vysoce postavené vládní úředníky včetně bývalého ministra zdravotnictví Edmonda Herveho, který byl nakonec odsouzen za neúmyslné zabití.
Do skandálu s infikovanou krví byly kromě společností Bayer a Cutter Biological zapojeny také farmaceutické společnosti Alpha Therapeutic Corporation, Institut Mérieux (nyní součást společnosti Sanofi) a Baxter.
8) Ford se rozhodl nestáhnout explodující vozy Pintos z trhu
KONSPIRACE: Společnost Ford Motors upřednostnila zisky před lidmi. Rozhodla se, že levnější bude soudní vypořádání s obětmi (lidé, kteří uhořeli při výbuchu auta po nárazu zezadu), než hromadné stažení nejprodávanějšího automobilu Pinto z trhu.
Když společnost Ford Motor pocítila vliv Volkswagenu Beetle na trhu malých vozů, začaly ve společnosti závody o vstup na tento lukrativní trh. Na scénu vstoupil Lee Iaccoca, který se díky předchozímu úspěchu s Mustangem vyšvihl na pozici viceprezidenta.
S cílem vytvořit vůz o hmotnosti maximálně 2 000 kg a ceně maximálně 2 000 dolarů začal Iaccoca s výrobou Pinta spěchat. Konstruktéři Fordu brzy zjistili, že je problém se zadní benzínovou nádrží. Vyčnívající šrouby na skříni diferenciálu způsobily, že benzínová nádrž při každém interním testu provedeném Fordem při nárazu zezadu praskla a vytekla.
Nákladné nástroje pro výrobu vozů Ford Pinto však již byly na cestě, a tak účetní společnosti provedli analýzu nákladů a výnosů a dospěli k závěru, že pro společnost bude levnější případné nadcházející soudní spory urovnat mimosoudně než zahájit nákladný proces přestavby. Ford nebyl řízen na základě inženýrských rozhodnutí, ale na základě rozhodnutí o prodeji. Zároveň společnost intenzivně lobbovala ve Washingtonu za uvolnění bezpečnostních předpisů pro automobily.
Pinta se těšily obrovské oblibě a Iaccoca se opět stal hrdinou automobilového průmyslu. Poté, co Pinta začaly zaplavovat trh po celých Spojených státech, špinavé tajemství těchto automobilů nemohlo být skrýváno donekonečna. Nakonec při nehodách spojených s Pintem zemřelo 500 až 900 lidí. Tyto nehody byly obzvláště kruté, protože při nich obvykle došlo k uvěznění cestujících uvnitř vozu, kteří pomalu uhořeli. Problém bylo možné odstranit za pouhých 1,80 dolaru na vůz.
V roce 1977 zveřejnil časopis Mother Jones knihu Pinto Madness poté, co se mu dostala do rukou interní zpráva společnosti Ford, v níž společnost chladně vyčíslila ztráty na lidských životech, a to 200 000 dolarů a 67 000 dolarů za každou zraněnou oběť. Z poznámky vyplynulo, že náklady na urovnání soudních sporů budou činit přibližně 49,5 milionu dolarů, a náklady na trvalé odstranění problému byly odhadnuty na 137 milionů dolarů.
Zisky na úkor lidí!
9) Společnost Goldman Sachs způsobila bublinu na trhu s bydlením
KONSPIRACE: Goldman Sachs seskupil vysoce rizikové hypoteční úvěry do balíčků, které pak prodával veřejnosti jako prémiový investiční stupeň, a zároveň sázel proti svým vlastním produktům.
Společnost Goldman Sachs byla založena v roce 1869 a v současnosti je pátou největší bankou ve Spojených státech. Goldman Sachs stála v samém centru finanční krize v roce 2008 a byla jedním z největších propagátorů špatných hypoték a souvisejících finančních nástrojů, které ke krizi vedly.
Jak vysvětluje Matt Taibbi z časopisu Rolling Stone, Goldman, „velká upíří chobotnice“, používá stejný scénář od svého vzniku. Propaguje a nalévá obrovské množství peněz do nesmyslných investic, dokud se nevytvoří bublina, která efektivně odčerpá úspory nezkušených investorů, většinou ze střední třídy. Když bublina nevyhnutelně splaskne, politické konexe Goldmanu zajistí, že bude zachráněn a opět uteče od daňových poplatníků střední třídy.
Na počátku devadesátých let minulého století prodával Goldman finanční nástroje známé jako investiční trusty. Goldman v podstatě založil trust a jeho kapitál použil na nákup akcií Goldmanu, čímž jejich cena prudce vzrostla. Poté založil další trust, jehož kapitál použil na nákup akcií prvního trustu, čímž cena jeho akcií stoupla stejně jako cena akcií Goldmanu. Tento proces se opakoval stále dokola. Tato rozšířená praxe nakonec způsobila krach na trhu v roce 1929 a následnou Velkou hospodářskou krizi.
Důsledná manipulace s cenami a nadhodnocování technologických společností před jejich primární veřejnou nabídkou akcií (IPO), které prováděla společnost Goldman, nakonec způsobily vznik Dot-com bubliny.
Na přelomu tisíciletí začal Goldman zaujímat pozice na trhu s bydlením. Hypoteční úvěry a dluhopisy se staly oblíbenými investičními nástroji a Goldman stejně jako další banky je začal agresivně propagovat. Brzy jim došly zdravé, skutečné hypoteční úvěry. Banky začaly skupovat hypotéky známé jako rizikové úvěry a míchat je s ostatními úvěry. Šéfkuchař Anthony Bourdain popisuje, jak byly tyto nové balíčky prodávány jako zcela nový produkt s názvem Zajištěné Dluhové Obligace (CDO). Banky využily svého vlivu a přiměly ratingové agentury Standard & Poor’s a Moody’s, aby tyto CDO certifikovaly jako investiční.
Protože však Goldman věděl, že většina podkladových hypotečních úvěrů tvořících CDO je bezcenná, začal sázet proti svým vlastním produktům. Přiměl velkou pojišťovací společnost AIG, aby jí poskytla ochranu pro případ, že by CDO selhaly. Protože CDO měly investiční stupeň, AIG s tím ochotně souhlasila, protože to považovala za sázku na jistotu. Jak vysvětlují Selena Gomez a Richard Thaler, tyto sázky na sázky byly známy jako swapy úvěrového selhání – výměna nesplaceného úvěru.
Společnost Goldman Sachs nakonec dokázala z finanční krize v roce 2008 těžit. Její největší konkurent Lehman Brothers zůstal viset ve vzduchu a byl zlikvidován. Goldman sám obdržel finanční pomoc ve výši 10 miliard dolarů. AIG obdržela 85 miliard dolarů (nakonec 182 miliard dolarů) na záchranu a okamžitě splatila Goldmanu 13 miliard dolarů na pokrytí svých ztracených sázek (výše zmíněné swapy úvěrového selhání). To Goldmanu umožnilo zajistit svou pozici a vyváznout z krize, kterou pomohl vyvolat, prakticky bez úhony.
Společnost se nedávno dohodla s americkou vládou na vyrovnání ve výši 5,1 miliardy dolarů za svou roli ve finanční krizi. Pro srovnání, Goldman v roce 2009 vyplatil svým zaměstnancům na prémiích 16,7 miliardy dolarů. Do dnešního dne nebyl za svou roli v krizi uvězněn ani jeden manažer z Wall Street. Ne tak náhodou byla společnost Goldman Sachs největším dárcem Obamovy volební kampaně v roce 2008.
10) Společnost Exxon věděla o globálním oteplování více než 30 let
KONSPIRACE: Poté, co jeho vlastní vědci koncem 70. let potvrdí realitu globálního oteplování, začne ropný gigant Exxon financovat popírání změny klimatu a zároveň se připravuje na budoucí těžbu v Arktidě.
Ropný gigant Exxon Mobil je druhou nejziskovější veřejnou společností na světě a největší ze sedmi velkých ropných společností – Big Oil (ExxonMobil, Shell, BP, Chevron, Total, ConocoPhillips, Eni). V roce 1998 se společnosti Exxon (Standard Oil of New Jersey) a Mobil/Esso (Standard Oil of New York) spojily a vytvořily ExxonMobil, který znovu spojil fragmenty Standard Oil Johna D. Rockefellera a vytvořil největší světovou korporaci.
V létě 1977 informovali vedoucí vědci společnosti Exxon její nejvyšší představitele o tom, že spalování fosilních paliv, které je pro společnost základním artiklem, nakonec způsobí oteplení planety, což povede k masovým celosvětovým katastrofám. Společnost strávila několik následujících let potvrzováním těchto informací a dospěla ke stejnému závěru.
Co se Exxon rozhodl s těmito informacemi udělat?
To samé, co udělá každá amorální nadnárodní korporace, když zjistí, že její vlajkový produkt nakonec zničí planetu… lhala.
Společnost Exxon se rozhodla veřejně popírat změnu klimatu, udržovat veřejnost v nevědomosti a závislost na ropě a zároveň se připravovat a připravovat na očekávaný nárůst globálních teplot.
Společnost samozřejmě věděla, že největší ropné společnosti na světě nikdo neuvěří, když bude tvrdit, že její výrobky nepřispívají ke globálnímu oteplování, a tak si vzala příklad ze scénáře velkých tabákových společností a nechala to říct někoho jiného.
Společnost Exxon začala vkládat miliony dolarů do think tanků a najatých expertů. Tito ropou nasáklí „odborníci“ pak psali články a vystupovali v televizi, kde popírali realitu globálního oteplování a zasévali semínka pochybností. Nejméně 39 organizací financovaných Exxonem ve svých publikacích veřejně zkreslovalo vědecké poznatky o klimatických změnách. Znalci velkého ropného průmyslu nám přinesli oregonskou petici vyzývající k odmítnutí Kjótského protokolu. Petici podepsalo více než 31 000 „vědců“, včetně „doktorky“ Geraldine Halliwell z britské popové skupiny Spice Girls a také postav z M*A*S*H a Hvězdných válek. Sám Charles Darwin vstal z mrtvých, aby vyjádřil svůj odpor k čistotě ovzduší.
Plán vyšel. Big Oil se podařilo přesvědčit většinu obyvatelstva, že globální oteplování je podvod.
Plot idea: 97% of the world's scientists contrive an environmental crisis, but are exposed by a plucky band of billionaires & oil companies.
— Scott Westerfeld (@ScottWesterfeld) March 21, 2014
V roce 2015 už předseda amerického výboru pro životní prostředí a veřejné práce házel na půdě Senátu sněhové koule. Politici, kteří kdysi varovali Američany před globálním oteplováním, zcela obrátili své postoje. Ti, kteří se nedrželi stranické linie, byli ostrakizováni. Ve jménu „svobody“ Exxon a králové frackingu bratři Kochové neustále lobbují za snížení vládních regulací.
Mezitím společnost Exxon zkoumala Arktidu z hlediska možných míst pro vrty a připravovala se na snižování provozních nákladů v souvislosti s pokračujícím táním polárního ledu. Společnost uzavřela dohody a podepsala dlouhodobé nájemní smlouvy v Kanadě, Severním moři a Rusku. Exxon také zvýšil své ropné plošiny, aby kompenzoval budoucí zvýšení hladiny moří. Její inženýři navrhli a rozvrhli potrubí tak, aby odolalo předpokládané pobřežní erozi způsobené zvyšujícími se teplotami.
Současně další korporátní dravci, jako je Goldman Sachs, kterým je úplně jedno, jestli globální změna klimatu existuje, nebo ne, vyčkávají v ústraní a podporují obchod s emisními povolenkami nebo podobné systémy, aby vytvořili další bublinu a vydělali na regulaci změny klimatu.
Korporace: Tehdy a dnes
Moc korporací stále roste. Korporace mají větší ekonomiku než celé národy, což některé vede k označení moderní společnosti jako korpokracie.
V době svého vzniku byla společnost užitečným krátkodobým nástrojem, který sloužil k usnadnění společného financování velkých projektů, jako jsou silnice a mosty. Nesměly se účastnit politiky a lobbování bylo zakázáno. Byly snadno zkrotitelné a federální a státní vlády rušily listiny korporací, které se chovaly špatně. Po dokončení projektu se korporace rozpouštěly.
To vše se změnilo po občanské válce, v níž loupeživí baroni nashromáždili velké majetky a mohli upevnit svou moc. Do konce století získaly korporace status právnické osoby, který jim dával stejná práva, jaká mají podle ústavy občané USA. Brzy se u nich vyvinuly patologické, narcistické vlastnosti. Baroni pokračovali v přetváření školského systému, bankovního systému a postupně získávali větší vliv a kontrolu nad vládními institucemi.
Joseph Campbell popsal, jak lze určit, kdo ovládá tok informací ve společnosti, podle nejvyšší budovy. Korporátní mrakodrapy dlouho dominovaly nad vládními budovami a náboženskými stavbami. Drtivá většina Američanů získává zprávy od 6 mediálních korporací. (CBS, Disney, Comcast, News Corp, Viacom a Warner).
Centralizace moci a tendence ke vzniku korporátních monopolů a oligopolů pokračují děsivým tempem. Vláda již nerozbíjí monopoly, ale naopak dereguluje a přijímá zákony usnadňující fúze podniků. Korporace, které již vláda USA považuje za „příliš velké na to, aby padly“, pohlcují další a stávají se ještě většími. Finance a bankovnictví ovládá šest bank. (Goldman Sachs, Wells Fargo, Bank of America, Citigroup, JP Morgan Chase a Morgan Stanley) Jen tyto banky tvoří 60 % celého HDP USA a získávají 40 % všech zisků společností.
Američané dnes dostávají většinu potravin od šesti velkých společností. (Nestlé, Kraft, Unilever, General Mills, PepsiCo a Coca-Cola).
Neustále existují síly, které usilují o to, aby se vše zdražilo. Společnosti jako Monsanto využily patentů k monopolizaci semenářského průmyslu, čímž ohrozily ekologickou rozmanitost. Po celém světě se také rozšířily systémy privatizace vody.
Ve jménu svobody korporace prostřednictvím svých armád právníků a lobbistů neúnavně usilují o deregulaci všech odvětví kromě konkurenčních a o zrušení zákonů, které by mohly snížit jejich zisk. Kdyby neexistovaly žádné předpisy, které by bránily velkým tabákovým společnostem v reklamě na její jed pro děti, udělala by to. Současně se korporace staly závislé na svém blahobytu a zároveň se nadále vyhýbají placení daní.
Když korporace spolupracuje se zkorumpovanými vládami, může napáchat pěkné škody. Nechvalně proslulá východoindická společnost zaplavila Čínu opiem a využila volného obchodu na svou obranu, když se čínští úředníci pokusili prodej opiátů na svých hranicích zakázat. Britové odpověděli útokem a obsazením Hongkongu, který je dodnes hlavním mezinárodním centrem obchodu s drogami a praní špinavých peněz. Dnes má „volný“ obchod podobu zmanipulovaných mezinárodních dohod, jako jsou NAFTA a TPP, které zajišťují, že práva korporací jsou nadřazena národní suverenitě. Korporace jsou hlavní hybnou silou globalizace.
Korporace se v minulosti spojily se CIA, aby pomohly svrhnout zvolené vlády, které se postavily proti americkým zahraničním zájmům. Společnost United Fruit Company (Chiquita) hrála tak zásadní roli při svržení Árbenzovy vlády v Guatemale (operace PBSUCCESS), že jí agentura přidělila vlastní krycí jméno. Průmyslový výrobce ITT Corporation nabídl CIA 1 milion za svržení Allendeho v Chile. (Projekt FUBELT)
Svržení korpokracie nebude snadné. Ale musíme to zkusit!
Zdroj: www.illuminatirex.com
Discussion about this post