Korporace je soukromá tyranie, která je ze zákona povinna upřednostňovat zisky svých akcionářů před vším a všemi ostatními. V této roli pravidelně jedná proti veřejnému blahu. Korporace jsou chamtiví, amorální agenti, které mocní zaměstnávají v rámci svých plánů na nový světový řád. Ve své nekonečné snaze o co nejvyšší finanční zisk v co nejkratším čase bezostyšně ignorují veřejné zdraví, bezpečnost, životní prostředí, a dokonce i lidské životy.
Konspirace jsou ve firemních kruzích běžnou záležitostí. Vlastně se to od nich očekává. Následné skandály, když je spiknutí veřejně odhaleno, jsou samozřejmostí. Otec zakladatel kapitalismu Adam Smith píše:
„LIDÉ STEJNÉHO OBORU SE MÁLOKDY SEJDOU, DOKONCE I ZA ÚČELEM VESELÍ A ROZPTÝLENÍ, ALE ROZHOVOR KONČÍ SPIKNUTÍM PROTI VEŘEJNOSTI NEBO NĚJAKÝM PLÁNEM NA ZVÝŠENÍ CEN.“
– ADAM SMITH, BOHATSTVÍ NÁRODŮ
Jen v minulém století bylo na výběr doslova z tisíců firemních spiknutí a skandálů. V článku jsme se zaměřili na deset nejzajímavějších spiknutí z posledních desetiletí, které nejlépe reprezentují způsob fungování korporací.
1) Phoebus kartel zkonstruoval žárovky s kratší životností
KONSPIRACE: Špičkoví výrobci žárovek se domlouvají, že omezí životnost žárovek. Bude je třeba častěji vyměňovat, čímž zvýší své zisky.
Na Štědrý den roku 1924 se zástupci největších výrobců žárovek z celého světa, včetně společností Philips, General Electric (GE) a Osram, sešli v ženevských kuloárech, aby vytvořili kartel kontrolující výrobu a prodej žárovek.
Prvním úkolem kartelu bylo snížit očekávanou životnost žárovek na trhu na 1 000 hodin namísto tehdy běžných 2 500 hodin. Členové byli pokutováni za nedodržování pokynů, dokud nevyvinuli dostatečně tenké vlákno, aby dosáhli požadovaného cíle kartelu. Tímto činem se žárovka stala jednou z prvních obětí plánovaného zastarávání, průmyslové praxe, kdy jsou jinak trvanlivé výrobky navrženy tak, aby po předem stanovené době nebo používání selhaly. Dalšími příklady plánovaného zastarávání jsou stolní tiskárny, nylonky a iPody. Tato praxe vede k obrovským hromadám odpadu a skládkám.
Kartel se nakonec rozpadl, protože výrobci mimo skupinu začali vyrábět a prodávat žárovky s delší životností. Dnes dokonce bývalý člen kartelu Philips vyrábí LED žárovky s životností přes dvacet let.
2) General Motors zničil alternativy k benzínové dopravě
KONSPIRACE: Automobilový gigant General Motors tajně kupuje a vyřazuje tramvaje ve městech po celých Spojených státech, aby vytvořil závislost veřejnosti na benzínových vozidlech.
General Motors, Firestone, Standard Oil of California a další společnosti zakládají National Security Lines, nastrčenou společnost s jasným cílem skoupit společnosti provozující elektrické tramvaje a trolejbusy po celých Spojených státech, aby mohly odstavit vozy s elektrickým pohonem a nahradit je General Motors autobusy s pneumatikami Firestone, poháněnými ropou splečnosti Standard Oil.
V letech 1936-1949 skupina koupila a zničila více než 100 systémů elektrických tramvají ve 45 městech včetně New Yorku, Los Angeles a Filadelfie. V roce 1949 byly společnosti Firestone, Standard Oil, General Motors a Mack Trucks odsouzeny za spiknutí s cílem monopolizovat prodej autobusů. General Motors byla za svou roli ve spiknutí pokutována nepatrnou částkou 5000 dolarů.
Mise splněna: elektrická tramvaj se z této rány nikdy nevzpamatovala.
Ve stejné době přichází předseda představenstva General Motors Alfred P. Sloan s plánem na vybudování systému dálnic protínajícího celé Spojené státy, který má zajistit, aby veřejnost zůstala závislá na automobilech spalujících ropu. V letech 1944, 1956 a 1968 byly přijaty federální zákony o dálnicích, které splnily Sloanův sen.
3) Kartel De Beers nám namlouvá, že diamanty jsou vzácné a cenné
KONSPIRACE: Společnost De Beers vytvoří syndikát, který monopolizuje celosvětovou distribuci diamantů a omezuje jejich množství na trhu, aby vytvořil umělý nedostatek.
S finanční podporou N.M. Rothschilda v Londýně (jeho potomek David de Rothschild je stále členem správní rady společnosti DeBeers) Cecil Rhodes konsoliduje menší doly a zakládá těžební společnost De Beers. Společnost De Beers si rychle uvědomuje, že diamanty nejsou vzácné, a začíná je hromadit, uvolňuje pouze omezené množství a udržuje uměle vysokou cenu diamantů a vytváří chytré marketingové kampaně, aby se zdály být cenné.
Společnost De Beers zakládá Diamantový syndikát, čímž získává celosvětový monopol na distribuci diamantů, a začíná je „agresivně“ prodávat. Jakýkoli diamant vytěžený a vybroušený mimo společnost De Beers je považován za nelegální obchodní diamant a není způsobilý k prodeji ve Spojených státech. Společnost De Beers zašla tak daleko, že vytvořila klamavou kampaň o krvavých diamantech, aby udržela všechny angolské diamanty, z nichž 70 % je „drahokamové“ kvality, mimo mezinárodní trh.
Síla a vliv kartelu De Beers se v posledním desetiletí značně snížily, protože společnost byla nucena uzavřít dohody s ruskými, kanadskými a australskými producenty diamantů.
4) Ropný kartel "Sedm sester" určil celosvětovou cenu ropy
KONSPIRACE: Sedm největších světových producentů ropy se schází, aby omezili těžbu a kontrolovali cenu ropy s cílem zvýšit zisk a omezit konkurenci.
V roce 1928 hostil sir Henri Deterding ze společnosti Royal Dutch Shell na zámku Achnacarry ve Skotsku kolegy naftaře ze společností Anglo-Persian Oil Company (BP), Gulf Oil, Standard Oil of California (nyní Chevron), Texaco (později sloučená se společností Chevron), Standard Oil of New Jersey (Esso/Exxon) a Standard Oil Company of New York (nyní součást ExxonMobil).
Skupina známá jako „Sedm sester“ zde sepsala dohodu Achnacarry Agreement, která vytvořila ropný kartel s cílem ovládnout světovou produkci ropy a stanovit současné i budoucí ceny.
Tento kartel měl společný monopol na těžbu ropy a vlastnil téměř 90 % všech světových zásob ropy až do ropné krize v roce 1973, kdy členové OPEC a znárodněné ropné společnosti začali kartelu ubírat na dominanci.
5) IBM pomáhala nacistům s logistikou holocaustu
KONSPIRACE: Počítačový gigant IBM spolupracuje s nacisty prostřednictvím svých německých a polských poboček na identifikaci, přemisťování, věznění a popravách obětí holocaustu.
Navzdory celosvětovému odsouzení nacistických zvěrstev společnost IBM, bašta amerického korporátního establishmentu známá svým vynuceným dress codem, obešla zákon o obchodování s nepřítelem, aby usnadnila Hitlerovo konečné řešení a profitovala z nacistické válečné mašinérie.
Společnost IBM vlastnila technologii děrných štítků potřebnou k tabelaci velkého množství dat. Německým držitelem licence na technologii děrných štítků IBM byla společnost Dehomag, dceřiná společnost vlastněná z 90 % IBM. V roce 1933 nacisté shromáždili v bavorském Dachau přibližně 60 000 politických vězňů.
Úkol oddělit Židy od árijského obyvatelstva se však ukázal jako obtížný. Režim brzy požádal o celostátní sčítání lidu, aby mohl snáze identifikovat Židy a další nežádoucí osoby v pruské populaci. Dehomag ochotně nabídl své služby pro tento úkol a dokázal identifikovat 2 miliony Židů z 65 milionů obyvatel, což bylo mnohem vyšší číslo než předchozí odhady, které se pohybovaly kolem půl milionu. IBM použila získané prostředky na výstavbu své první továrny v Berlíně, protože očekávala další obchody s nacisty.
Systém děrných štítků se ukázal jako nesmírně užitečný mimo jiné při identifikaci a vysídlování velkých skupin evropského obyvatelstva a jejich umisťování na práci do táborů nucených prací nebo jejich posílání na smrt. Inženýři IBM, kteří měli za úkol naprogramovat jednotlivé děrné štítky, přidělili každému koncentračnímu táboru číslo (Dachau 003, Osvětim 001). Židům IBM přidělila číslo 8, Cikánům 12 a homosexuálům 3.
Dokonce i jednotlivé příčiny smrti byly pečlivě dokumentovány; číslo 4 znamenalo, že vězeň zemřel popravou, číslo 5 sebevraždou, zatímco těm, kteří zemřeli v plynových komorách, byla přidělena šestka.
Po nacistické invazi do Polska vytvořila společnost IBM novou dceřinou společnost s názvem „Watson Business Machines“, která pomáhala organizovat masové deportace polských Židů. Byla pojmenována po Thomasi Watsonovi, předsedovi představenstva a generálním řediteli společnosti. Sám Watson obdržel od samotného Hitlera Řád německého orla za osobní přínos nacistickému režimu.
Společnost IBM hrála zásadní roli ve všech šesti fázích nebo krocích nezbytných pro pokračování holocaustu: „identifikace, vyloučení ze společnosti, konfiskace, ghettoizace, deportace a dokonce i vyhlazení“.
IBM nebyla jedinou americkou společností, která spolupracovala s nacisty. Ford a General Motors pokračovaly ve výrobě v Německu a prodávaly auta nacistům. Coca Cola založila značku Fanta, aby obešla embargo na cukr uvalené na Německo a utišila žízeň nacistů.
Discussion about this post